Když peníze nestačí

Umíte si představit člověka, který by dnes u nás žil bez finančních prostředků? Který by za nic neutrácel, nic si nekupoval, a navzdory tomu měl žít? Je to něco pomalu nepředstavitelného, že? Člověk přece bez zboží a služeb poskytovaných ostatními lidmi nemůže normálně existovat, to by byl život plný omezení a odříkání si toho, co už se obvykle považuje za samozřejmost.

Co z toho zmíněného vyplývá? Jednoznačně to, že my lidé potřebujeme peníze. Že bez těchto nemůžeme normálně existovat.

Ovšem znamená to, že peníze máme všichni a v dostatečném množství? Pochopitelně nikoliv. Někdo si vydělává víc a někdo naopak míň, někdo má výdaje skromné a jiný nemalé. A někdy se tak stane, že člověk svoji finanční situaci přestane zvládat. Jednoho dne zkrátka může dojít k tomu, že je třeba za něco zaplatit, ovšem není čím. A co teď?

Teď se obvykle někde zažádá o půjčku. To dá rozum. Jakkoliv totiž finanční instituce člověku peníze nedaruje, dopřeje mu aspoň možnost nějak zvládnout současné problémy, s tím, že se navzájem zúčtuje později.

Jenže ani s půjčkami to až tak úplně jednoduché není. Finanční instituce potřebují záruky, že dostanou svoje peníze v pořádku zpět, a když o tom nedokáže zájemce o půjčku přesvědčit, neuspěje.

A proto si ti, kdo jsou na tom ekonomicky nevalně, zažádávají o nebankovní hypotéky, u nichž je riziko nezdaru výrazně nižší než jinde. Tady se totiž zaručuje vrácení půjčených peněz zástavou nemovitosti a díky této zástavě odpadá potřeba mít přemrštěné výdělky, dokonale vyhlížející registry dlužníků a podobná pozitiva. Uspěje tu dokonce i ten, kdo je coby žadatel poměrně nedokonalý, pokud má alespoň na ty nejmenší splátky, pokud není nenávratně ztracený.

A tak u nás obvykle člověk nezůstane v nouzi beznadějně ztracen, skoro pro každého se tu nějaká ta pomoc v podobě půjčky najde.